Bojíme se více Islámu nebo genderu

publikováno 12.2.2018|

Česká republika podepsala, ale dosud neratifikovala Istanbulskou úmluvu, která řeší násilí vůči ženám. V čem je problém?

Fyzické týrání, psychické týrání, nebezpečné pronásledování neboli stalking, sexuální násilí, včetně znásilnění, sexuální obtěžování, vynucený sňatek, mrzačení ženského genitálu, vynucený potrat a vynucená sterilizace.

Myslíte si, že na všechny tyto skutky myslí český trestní zákoník? Jak se to vezme, na většinu určitě. Jsou mezi nimi ale i takové, které u nás známe jen v teoretické rovině, ze zahraničních médií, filmů nebo knížek. Chybí tu jejich jednoznačná definice, prevence i tresty.

Všechny výše uvedené skutky zasluhují dle Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí řádný postih. Česká republika Úmluvu sice už přijala, ale dosud ji neratifikovala.

Není to jen šplouchnutí do vody, něco deklarujeme a dobrý. Jde o nástroj mezinárodního práva, pro signatáře je Úmluva závazná a s ratifikací souvisí i změny v trestním zákoníku. A to je běh na dlouhou trať.

Jenže svět se strašně rychle mění. Jestliže s přijetím Úmluvy Česká republika otálela a přijala ji jako jedna z posledních zemí EU, s ratifikací by si mohla nebo spíš měla, podle mého názoru, pospíšit.

Nechci tady vyvolávat paniku, migrační krize se České republice spíše vyhnula a zdá se, že příliv uprchlíků do našich měst a obcí nehrozí. Zároveň ale nechci situaci jakkoliv zlehčovat a chápu, že někteří občané mají obavy.

Proto si myslím, že je správné, aby naše zákony obsahovaly definice trestných činů, jako jsou třeba vynucený sňatek, mrzačení ženského genitálu, vynucený potrat a vynucená sterilizace. Aby bylo jasné, že takové chování netolerujeme a je u nás trestné.

Ratifikací Úmluvy můžeme ukázat, že se Česká republika může stát domovem pouze pro ty, kteří se budou řídit českými zákony a budou respektovat naše tradice.

Kritikové Úmluvě vytýkají, že zpochybňuje stereotypní role mužů a žen a pouze vpašovává hledisko rovnoprávnosti mužů a žen do české legislativy. Jenže právě tyto stereotypy jsou často příčinou násilí páchaného na ženách.

Kéž by to tak nebylo. Kéž by podle průzkumů neměla každá třetí žena zkušenost s domácím násilím a každý rok se u nás dle odhadů neodehrálo šest tisíc znásilnění. Pachateli jsou převážně muži.

Nutno podotknout, že se Úmluva netýká jen žen a dívek, myslí také na muže nebo seniory jako oběti domácího násilí. Je bezesporu nejobsáhlejší mezinárodní smlouvou, jejímž cílem je zabránit porušování lidských práv a udělat nejen Evropu bezpečnějším místem pro život.

Jako předsedkyně poslanecké Stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny jsem si dala několik předsevzetí. Patří mezi ně i ratifikace Istanbulské úmluvy, a proto byla na programu hned druhého jednání komise.

Ačkoliv tam zaznělo, že celý proces směřující k ratifikaci bude trvat z formálních důvodů ještě dlouho, budu ho bedlivě sledovat. A když to bude v mých silách, budu se ho snažit urychlit. Už jen třeba tím, že budu toto téma neustále připomínat.

Jana Pastuchová
poslankyně
& předsedkyně Stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny

 

Článek publikován také na mém BLOGU >>

 

Leave a Comment

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..