Andrej Babiš se ohradil proti kritice polských potravinářů, že bude z pozice ministra financí a svým angažmá ve vládě zvýhodňovat české potraviny nad polskými. Ministr financí, šéf hnutí ANO a majitel potravinářsko-chemické skupiny Agrofert v jedné osobě to označil za zlomyslnost a nesmysl.
„Je to nesmysl a zlomyslnost, nemám na to žádný vliv, o nákupu potravinářského zboží rozhoduje maloobchod,“ sdělil Babiš agentuře ČTK.
V podobném duchu se vyjádřil pro pondělní MF DNES. „Potraviny a potravinová politika jsou plně v kompetenci ministra zemědělství. Stejně jako kontrola jejich kvality. Nechápu obavy z polské strany,“ řekl Babiš.
Polští potravináři o víkendu poprvé otevřeně vyjádřili nelibost nad Babišovým angažmá ve vládě. Jejich reakci přinesl v neděli na svém webu týdeník Wprost (více čtěte zde).
„Pro polské potravinářské výrobce je to neblahá zpráva. Ten člověk je schopen všeho. Máme velké obavy, protože tento český podnikatel vede už dva roky bezohlednou válku s polskými potravinami,“ řekl o Babišově vstupu do vlády ředitel Polského svazu výrobců potravin Andrzej Gantner.
„Asi 16 procent potravin prodávaných na českém trhu pochází z Polska a my jsme tento trh dobývali kousek po kousku. Češi do výroby potravin neinvestovali, nemodernizovali produkci a místo toho ochotně přijímali výrobky z dovozu. Díky tomu jsou dnes polské potraviny levnější a lepší než české,“ citoval v neděli polský týdeník Andrzeje Falińského, ředitele Polské organizace obchodu a služeb.
V technologiích jsme špička, brání se čeští potravináři
Proti tvrzením polských potravinářů se ohradila i Potravinářská komora ČR. „Potravinářská komora ČR zásadně nesouhlasí s výrokem ředitele Polské organizace obchodu a služeb. České potravinářské společnosti investovaly do modernizace a inovací potravinářské výroby řádově desítky miliard korun již před vstupem do Evropské unie v roce 2004 a řadí se tak mezi evropskou i světovou špičku potravinářských podniků v oblasti inovací výroby,“ uvedla mluvčí komory Jarmila Štolcová.
Podle Štolcové nebyli polští výrobci schopni v mnoha případech vyhovět ani předpisům Evropské unie týkajících se minimálních standardů. „Příkladem z poslední doby můžeme uvést nedodržení standardů chovu nosnic dle nařízení EU v roce 2012 či výrobu masných výrobků z uhynulých zvířat v polském Biala Rawska, která byla odhalena v loňském roce,“ dodala mluvčí.
Sérii zpráv o problematických polských potravinách v ČR započala v roce 2012 takzvaná solná aféra. Firmy zapletené v Polsku do tohoto skandálu prodávaly technickou sůl označenou jako jedlou výrobcům uzenin, zpracovatelům ryb či pekárnám. Loni se například na českém trhu objevilo koňské výsekové maso z Polska obsahující analgetikum fenylbutazon, které se nesmí dávat zvířatům určeným k lidské stravě.
