publikováno 29.4.2014 |
Dne 28. 4. jsem byla pozvána na Den otevřených dveří občanského sdružení D.R.A.K. Jméno je odvozeno od prvních písmen základních hodnot, na kterých je postavena jeho činnost: domov, rodina, aktivita a komunikace. Sdružení bylo založeno už v roce 2003 a stará se o děti, mládež a dospělé s tělesným postižením a také o pečující matky, otce a o rodiny.
Momentálně nabízí poradenství, vzdělávání, psychorehabilitační setkávání. Pro zdravotně postižené je tu k dispozici rehabilitační plavání, kurzy práce na PC a poradenství v oblasti kompenzačních pomůcek, sociálního zabezpečení, vzdělávacích příležitostí a profesní orientace. D.R.A.K. poskytuje sociální služby, podporuje maminky s postiženými dětmi a provozuje krásné chráněné dílny.
Vzhledem k tomu, že momentálně je na pořadu schůze Poslanecké sněmovny mimo jiné i novela zákona o zaměstnanosti, je to pro mě téma aktuální. Po zrušení vládou Petra Nečase se opět vrací institut osoby zdravotně znevýhodněné (OZZ). Jsou to lidé se zdravotními omezeními, které jim brání pracovat jako zdravý člověk, ale ještě nejsou uznáváni ani jako lidé s nejlehčím stupněm invalidity. A právě tyto osoby jsou vedle tělesně postižených pracovníky chráněných dílen. I proto bylo poučné vidět, jak dílny fungují, co přesně tam jednotliví pracovníci mohou dělat a lépe si dokreslit, jaké budou mít změny v legislativě dopady v praxi. Osobně jsem ráda, že jsme se o OZZ znovu začali bavit a vypadá to, že je vše na dobré cestě.
Perfektně připravený program začal prezentací s představením celého o.s., poté jsme prošli prostory chráněných dílen. Jsou zařízené asi pro třicet lidí se zdravotním postižením, kteří se věnují spoustě různým pracem, jako například potisk textilu, laminování, příprava dárkových balíčků, ale i lehké montážní práce či balení a expedice zboží. Celého setkání se zúčastnili i představitelé rakouské společnosti BBRZ OÖ, pan Anton Sabo a paní Alexandra Wunderl. Ti se zabývají podobnými aktivitami v Rakousku, kde společnost působí již od roku 1960. Následná neformální diskuze byla tedy velmi zajímavá. Seznámili jsme se i s tím, jak právě přistupují k této problematice právě v Rakousku.
Den otevřených dveří libereckého D.R.A.K.a byl velmi příjemný a moc tomuto potřebnému občanskému sdružení přeji, aby se mu vedlo přinejmenším stejně dobře, jako doposud. Těším se, že se tam při podobné příležitosti opět podívám.
