publikováno 20.5.2014 |
V pondělí 19. 5. 2014 jsem v budově Krajského úřadu v Liberci uspořádala seminář o poskytování péče o dítě v dětské skupině. Vládní návrh zákona byl PS PČR projednán a propuštěn do druhého čtení.
Záštitu nad touto akcí převzal radní Libereckého kraje pro sociální oblast Petr Tulpa, který přišel všechny přítomné přivítat. Mé pozvání přijalo několik významných hostů. Jako přednášející Ing. Radka Maxová, poslankyně Parlamentu ČR a předsedkyně Stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny, z Ministerstva práce a sociálních věcí přijala pozvání vedoucí oddělení rodinné koncepce Mgr. Jiřina Pipková, krátký komentář k současnému stavu přímo v Libereckém kraji měla i radní pro oblast školství Alena Losová dipl. um. a o výhledech a praktické stránce věci pohovořily Mgr. Rut Kolínská, ředitelka občanského sdružení Mateřská centra a paní Simona Havlová, která provozuje soukromé jesle v Jablonci nad Nisou. Dalšími hosty byla ředitelka Úřadu práce v Liberci PhDr. Kateřina Sadílková a Bc. Vít Jásek, výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů ČR.
Cílem semináře bylo otevřít debatu na toto téma a vyslechnout si názory z praxe, což se určitě povedlo. Většina názorů, které padly během jednotlivých vystoupení i diskuze byly k dětské skupině pozitivní, jen paní radní pro školství Alena Losová dětské skupiny podle jejího vyjádření nepodporuje. Odmítavý postoj byl ale na semináři opravdu asi jediný. Všechny ostatní přednášející i hosté se shodli, že dětská skupina může řešit potřeby rodičů a dětí flexibilněji než klasická mateřská škola a v případě plné kapacity míst v mateřských školách je to velmi dobrá alternativa pro rodiče, kteří potřebují zajistit umístění dítěte. Mnohokrát zaznělo, že dětské skupiny jsou alternativou v případě, že rodiče nemohou umístit svoje děti do mateřské školy, protože pro ně není místo. Na MPSV již dětská skupina funguje. Poslankyně Maxová představila fungování dětské skupiny u soukromé výrobní firmy s velkým počtem zaměstnanců. Řeč přišla i na speciální případy předškolního zařízení, jakým jsou například lesní školky.
Debata na závěr byla podle mého plodná a velmi přínosná. Hovořilo se o odbornosti pečovatelů, několik maminek se podělilo o své zážitky a zkušenosti s podobnými druhy péče o dítě. Hodně názorů padlo i k věkovému rozmezí, ve kterém by bylo možno dítě do dětské skupiny přihlásit. V tomto očekávám, že se diskuze rozvine i na půdě výborů Poslanecké sněmovny. Všechno řečené na semináři na mě působí, že dětské skupiny jsou správnou cestou, kterou podporuji. V tomto ohledu bylo velkou podporou prohlášení ředitelky Úřadu práce LK Kateřiny Sadílkové, týkající se podpory pracovních míst pečovatele pro děti v dětské skupině.
Už nyní máme signály, že by podobné semináře, či spíše kulaté stoly, chtěly zorganizovat i další kraje, což je dobrá zpráva. Zkušenosti z praxe jsou pro naši práci naprosto nezbytné a takováto setkání je třeba podporovat, jak jen to jde. Doufám, že i pro ostatní byl pondělní seminář přínosem a těším se na další podobnou příležitost k diskuzi nad problematikou péče o dítě v dětské skupině.
Dobrý den, pokusím se Vám odpovědět na všechny Vaše dotazy:
V zájmu flexibilního přístupu byla v § 1 návrhu vyhlášky MPSV, o hygienických požadavcích na prostory a provoz dětské skupiny, uložena povinnost zajistit buď nezastavěnou plochu pozemku určenou pro pobyt a hry dětí nebo možnost pobytu a her dětí venku na dostupném veřejném hřišti nebo v přírodě.
K jednotlivým otázkám:
1) „Kdo nese odpovědnost za provozování dětského hřiště či obdobného veřejně přístupného zařízení?“
2) „Bude poskytovatel dětské skupiny vůbec schopen odpovědně posoudit, které veřejné hřiště je bezpečné a které nikoliv?“
3) „Nebylo by rozumnější ustanovit, že poskytovatel je povinen si smluvně zajistit používání hřiště např. mateřské nebo základní školy?“
Ad 1) Odpovědnost za provozování dětského hřiště či obdobného veřejně přístupného zařízení nese jednoznačně provozovatel či vlastník takového zařízení. Provozovatel dětských hřišť či vlastník je osobou, která je povinna zajistit bezpečný provoz jím provozovaných zařízení, a to nejen z pohledu obecné bezpečnosti, ale i s ohledem na právní předpisy a technické normy, vážící se k provozování toho kterého zařízení. Provozovatel je povinen dodržovat příslušná ustanovení zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a vyhlášku č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch.
Ad 2) Pokud by tedy došlo ke škodě na zdraví dítěte na veřejně provozovaném hřišti, nesl by provozovatel dětské skupiny odpovědnost, pokud by nezajistil bezpečnost dětí, případně pokud by zanedbal, případně porušil, jakoukoliv povinnost spojenou s péčí o jemu svěřenou osobu (dítě). Odpovědnost by byla ve dvou rovinách – majetkoprávní a trestně právní. Pokud se jedná o majetkoprávní oblast – zákon toto řeší v § 12 – pojištění odpovědnosti za škodu a v § 22 – přestupky a v § 23 – správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob. V § 12 se poskytovateli ukládá povinnost před započetím poskytování služby péče o dítě v dětské skupině uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování služby péče o dítě a v § 22 a § 23 se stanoví výše pokuty v případě porušení této povinnosti. Služba péče o dítě v dětské skupině se poskytuje na základě smlouvy o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. V této smlouvě musí být obligatorně uvedeno místo a čas poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. To znamená, že pokud by ke škodě došlo během poskytování této péče, mohl by se rodič domáhat náhrady škody na poskytovateli a ten by uplatnil pojistné plnění na pojišťovně, u které byla sjednána pojistná smlouva.
Pokud by se zjistilo, že ke škodě došlo na základě porušení povinnosti, případně nedbalostnímu jednání ze strany provozovatele dětského hřiště, nesl by odpovědnost provozovatel.
Ad 3) Jaké veřejné hřiště bude používat, a zda poskytovatel zvolí variantu zajištění hřiště smlouvou s mateřskou příp. základní školou se tedy nechává, i s ohledem na výše uvedené, na vlastním uvážení poskytovatele.
Snad Vám tyto odpovědi postačí.
Dovolím si upozornit na závažný problém. Provozovatel dětské skupiny má (podle legislativy) mj. povinnost zajistit dětem pobyt na veřejném hřišti nebo v přírodě. A právě veřejná hřiště jsou tím problémem – všichni víme, v jakém stavu (z hlediska bezpečnosti dětí i hygienických předpisů) se většinou nacházejí. Jak na nich provozvatel dětské skupiny zajistí, aby děti nebyly ohroženy např. nevyhovujícím vybavením či pohozenou injekční stříkačkou, příp. exkrementy psů a koček atd.? Bude provozovatel dětské skupiny vůbec schopen odpovědně posoudit, které veřejné hřiště je bezpečné a které nikoliv? Kdo bude povinen hradit případné škody na zdraví, které dětem takto mohou vzniknout? Provozovatel dětské skupiny, nebo obec, jíž veřejné hřiště patří? Nebylo by rozumnější ustanovit, že provozovatel dětské skupiny je povinen si smluvně zajistit používání hřiště např. mateřské školy, základní školy apod. (ta jsou přece jenom „za plotem“ a navíc procházejí pravidelnými revizemi a kontrolami)?