MOJE TOULKY PO JABLONCI: Když bižuterii, tak z Jablonce nad Nisou

publikováno 10.8.2015 |

Procházku po centru města ale raději vynechat

Když chci něčím oživit své oblečení, často sáhnu po bižuterii. Od té doby, co jsem poslankyní, jsem nezvolila jinou než tu, která byla vyrobena v Jablonci nad Nisou. Chápu jako svoji povinnost reprezentovat město, ve kterém jsem se narodila a žiju zde celý svůj život. Potenciál zdejší výroby bižuterie a skla ukázal i čtvrtý ročník výstavy „Křehká krása 2015“, který se konal od 6. do 9. srpna v jabloneckém Eurocentru. Měla jsem tu čest být u zahájení této výstavy a moje srdce zaplesalo při pohledu na stánky místních výrobců plné uměleckých skvostů i čistě praktických ozdob, které ocení nejedna žena. Nejen diamanty mají svoje kouzlo.

K vidění byly i různé techniky zpracování skla a bižuterie. Děti si mohly vyzkoušet svoji zručnost v kreativních dílnách a Muzeum skla a bižuterie lákalo na svoji expozici, do které nově patří i prostorová plastika světoznámého výtvarníka Reného Roubíčka. Ku příležitosti výstavy si bylo možné prohlédnout také skleněné šaty vyrobené dle návrhu světoznámé designérky Blanky Matragi „Orchidej“. Připraven byl rovněž bohatý kulturní program, včetně módní přehlídky „Made in Jablonec“. Bylo zkrátka vidět, že v Jablonci opět ožívá tradice výroby skla a bižuterie, která po několik let byla trochu v pozadí. Ne nadarmo se říká, že je Jablonec nad Nisou městem bižuterie a sportu, a tak by se mělo prezentovat nejen v České republice, ale také v zahraničí.

IMG_0338 (Medium)

Sklo a bižuterie jsou fajn a co dál?

Jablonec nad Nisou je rovněž pomyslnou branou do Jizerských hor, které ročně navštíví tisíce turistů, ze kterých by město mohlo profitovat. Má jim ale co nabídnout? To mě napadlo hned po té, co jsem opustila prostory výstavy „Křehká krása 2015“ a měla jsem hodinku času. Vyšla jsem z areálu Eurocentra a rozhlédla se kolem sebe. Podívala jsem se vlevo směrem do Podhorské ulice, která dříve byla plná obchodů. Nyní tam jsou prázdné výlohy a žádný důvod, proč se tam vydat. Šla jsem tedy směrem na Mírové náměstí, pod radnici.

Náměstí obvykle bývají výkladní skříní měst a obcí, tradičním cílem návštěvníků. Co ale nabízí hlavní náměstí v Jablonci? Prostory bývalé restaurace Adam a Eva stále nezabydlel nový nájemník, takže si jídlo přímo na náměstí prakticky nemáte kde dát. Stolky se slunečníky zde sice najdete, ale u podivné budky, kde se vydává pouze pití. Strašáka v podobě budovy bývalé kavárny Jizera komentovat netřeba a osazenstvo laviček také ne. Pěší zóna vedoucí k bývalé Jabloni, na jejímž místě má vyrůst obchodní centrum, už je veselejší, nicméně si myslím, že na jedno město máme nějak moc drogérií a lékáren.

Město jako takové s tímto stavem nemůže moc nadělat, objekty a komerční prostory patří soukromým osobám (kromě pár výjimek jako jsou např. právě prostory bývalé restaurace Adam a Eva). Přesto si říkám, nelze nějak podpořit místní podnikatele, kteří by zaplnili prázdné obchody? Nebo vylepšili svoje výlohy? Svoji pouť po centru města jsem tedy ukončila a vydala se do své regionální kanceláře, ze které vidím právě na Mírové náměstí, a pustila se do psaní tohoto článku, který je v podstatě jakousi výzvou.

Pokud se najde někdo s nápadem, jak udělat centrum Jablonce nad Nisou atraktivnější, podělte se s ním. Pokusím se s tím nejen jako poslankyně, ale především jako zastupitelka města Jablonec nad Nisou něco udělat…

JP

Leave a Comment

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..